Je dobře známo, že právě v rámci soudního případu s Leopoldem Hilsnerem se jméno budoucího prezidenta Tomáše Masaryka stalo celostátním pojmem. Právě ve sporu, kde proti veřejnému mínění odsuzujícímu Hilsnera za domnělé vraždy dvou mladých žen pouze na základě jeho židovství, se o Masarykovi začalo mluvit jako o ambiciózní a cílevědomé osobnosti. Je ovšem méně známo, kdo skutečně byl onen Hilsner a jak se z něj stal obětní beránek rasistických tendencí společnosti. Je také méně známo, že Hilsnerův případ se nápadně podobá několika dalším kauzám, které prolétly Evropou přelomu 19. a 20. století. V naší inscenaci budeme kromě konkrétní kauzy obviněného Hilsnera sledovat také právě onu na čase a místu nezávislou univerzálnost tendencí odsuzovat lidi pouze na základě rasy nebo náboženství.

Anežka Hrůzová je v lese Březinka u města Polná zavražděna stejně brutálním způsobem, jakým umírají o jedenáct let dříve v Londýně oběti Jacka Rozparovače. Je jí podříznuto hrdlo v době končících svátků Pesach, v nichž se v židovské tradici připravují pokrmy zvané macesy. Podle vymyšlené a nepravdivé legendy, již šířili zejména radikální katolíci, jsou tyto macesy plněny krví křesťanským panen. Mrtvá Anežka Hrůzová tak sehraje nešťastnou roli obětního beránka v odporném divadle českého rasismu, nacionalismu a antisemitismu. Žid Leopold Hilsner je neprávem odsouzen na doživotí a v cele stráví 18 let. Je zarážející a zahanbující jak dynamický a radikální byl na konci 19. století český rasismus. Leopold Hilsner uměl psát pouze německy, stejně jako mnoho dalších Židů té doby, a tak i v naší inscenaci hraje němčina důležitou roli.

Projekt vznikl v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno a Meeting Brno.